Vysoká pevnost
Plast má rozhodně své přednosti, díky kterým patří ke stále používanějšímu materiálu na všech různých místech. Nelze ho ovšem použít úplně všude, protože má také své limity, proto kov zůstává mnohdy nepostradatelným. Příkladem jsou místa, kde je za provozu dosahováno vysokých teplot, protože by došlo k jeho roztavení.
Jsou však i případy, kdy se dá viskózního stavu plastu využít a tím je třeba svařování termoplastů. Kov a to zejména vyšší třídy oceli dle značení ČSN dosahují opravdu vysoké pevnosti a při tepelném zpracování také třeba odolnosti proti opotřebení. Další pozitivní vlastností je mnohdy pružnost, což dokazují pružiny, nebo taková pérová ocel. Naopak mezi nevýhody patří většinou nutná ochrana proti korozi a vyšší hmotnost. Když se podíváme na dnešní stroje či osobní automobily, tak je to sehraná sestava obou druhů materiálu, které tvoří fungující celek s dobrou životností.
Zpracování
Třeba tak os kvádr oceli nám sám o sobě k něčemu moc neposlouží, proto polotovary opracováváme všemožnými způsoby. Technologií je mnoho, přičemž můžeme sem zařadit třeba tváření, obrábění a odlévání. Samozřejmě ne každý materiál lze zpracovávat všemi technologiemi, což zase závisí na konkrétních vlastnostech.
Když si zakoupíme nějaký polotovar, tak ještě než s ním něco začneme dělat je potřeba ho nadělit na menší kusy dle požadovaných výrobků. Těžko budeme do soustruhu upínat tyč dlouhou 6 metrů, podepírat ji a na jejím konci obrábět kus, který bude mít ve finále na délku třeba 10 cm. K dělení můžeme využít pilu s kvalitním pilovým kotoučem na kov. Vybírat se dá z různých počtu zubů, přičemž záleží zase na konkrétním řezaném materiálu. Pily mají navíc předepsaný maximální průměr kotouče a také obvodovou rychlost, přičemž ta musí být menší než maximální dovolená rychlost kotouče.